Bouvetův ostrov

Bouvetův ostrov (Bouvetoya, Bouvet Island) je sopečný ostrov patřící od roku 1928 Norsku. Bouvetův ostrov leží mezi Jižní Afrikou a Antarktidou a je považován za jeden z nejvíce izolovaných ostrovů na světě. Od nejbližší pevniny, již je Země královny Maud patřící k Antarktidě jej dělí přes 1600 km (některé zdroje uvádějí 1750 km) . Ostrov ležící na místě kde se střetávají tři tektonické zemské desky je sopečného původu a je z větší části pokryt ledovcem. Ledovcem je pokryto okolo 93% území Bouvetova ostrova. Nejvyšším vrcholem ostrova je Olavtoppen (Olav peak) s výškou 935 metrů (údaj je ze CIA Factbook, často je udáváno 780 metrů) jenž se vypíná v severní části ostrova.

Ostrov je pojmenován po francouzském námořním důstojnikovi Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier, jenž ostrov jako první objevil na ostrově však nepřistál. Jako první přistál na ostrově kapitán velrybářské lodi Wasp Benjamin Morrell. V roce 1825 přistál na ostrově další brit, kapitán Norris, velitel dvou velrybářských lodí lovících v tomto teritoriu. Ostrov pojmenoval na Liverpool island prohlásil jej za britské území. První delší pobyt zde uskutečnila posádka norské výzkumné lodi Norvegia. Ostrov pojmenovala Bouvetoya. Díky tomuto pobytu byl vznesen Norskem na tento ostrov nárok, který byl v roce 1928 Británií uznán. Od roku 1928 je tedy Bouvetův ostrov norským teritoriem.

Ostrov je neobydlený. Od roku 1977 je Bouvetův ostrov a okolní vody přírodní rezervací. V roce 1977 byla na severozápadní pobřeží umístněna norská automatická meteorologická stanice. Stanice je údajně stále v provozu. V roce 1994 postavili Norové na ostrově kontejnerovou stanici o ploše 36 metrů čtverečních, od roku 2007 není však tato stanice patrná na satelitních snímcích. Její obnova se plánuje.